V České republice je celkem 27 lidí s příjmením Fajgar.
Příjmení Fajgar je 43 910.nejčastější příjmení
(každý 380 402. obyvatel).
Přechýlená forma: Fajgarová (40)
Díky komárovskému dědečkovi (synovi Jana Fajgara) a jeho manželce – naší babičce (dceři Kristiny Lisoňkové roz. Fajgarové) vycházíme jak v mužské, tak mateřské linii z rodu FAJGAR (sňatek mezi vzdálenými příbuznými). Prababička Kristina Fajgarová byla vnučkou Františky Zelíkové – porodní babičky Komárov č. 58 (viz. záznamy o por. bábách z matrik o nar. v letech 1855-1899).
Pradědeček Fajgarových z Komárova Jan Fajgar. Jeho otec Franz Fajgar (syn Jana Fajgara a Apollonie roz. Zelík), matka: Barbara Fajgarová (dcera Jiřího Mlýnka a Barbary roz. Kubiczek). Společný prapředek Jan Fajgar (v matrikách 17. st. Faikar) z Komárova – viz. Vincenz Praseka z r. 1883 - „Paměti Malenovic a Pohořelic jakož i dědin k panstvím příslušných“. Mateřská linie: rod Daniela Dujíčka z Topolné.
Své příbuzné s přesnými údaji o narození a bydlišti (Moravia, Slovakia, Austria, Hungary) s příjmením Fajgar (je jich tam přesně 7) můžete najít na stránkách: Genealogies Search Results for Fajgar - FamilySearch.org
Moje větev: Jiří Fajgar, Birth 1717 Komárov, Uherské Hradiště, Moravia, Czechoslovakia
Na příjmení mého dědečka Fajgara jsem se zeptala Knihovny Akademie věd ČR. Její odpověď: „Nalezli jsme pouze neověřené informace o mužském křestním jméně islandského původu "Veigar" nebo "Veigur", které by teoreticky mohlo pocházet ze stejného základu. Na webové stránce, věnující se nordickým jménům je výklad následující: - "veig" ve starověké germánštině = "síla", nebo "moc"', "wėigar = odvážný, statečný - "her" ve starověké norštině = armáda; jinak tato koncovka je u
severských jmen relativně běžná. Jelikož se jedná o starogermánské jméno, je možné, že se postupně dostalo i do německého jazyka, ve kterém jsou původně německá slova začínající souhláskou "V" vyslovována s "F"; a odtud tedy v českém prostředí mohlo dostat podobu "Fajgar". Je to však jen náš pokus o výklad, doložený níže uvedenými zdroji. Proto Vám radši doporučujeme obrátit se například na Oddělení skandinavistiky Ústavu germánských studií FF UK.“